Hp | hp blog

Ač blog nese honosný název "hp píše", hp poslední dobou nepíše. Omezuje se na krátké výkřiky do tmy a fotografie :). Možná tu vzniká, tak trochu neplánovaně, jakýsi projekt dvanáct - co měsíc, to fotka. Na fotečky narozeninových oslav mých březňáčků si nechám jistou sociální síť a za březen si sem dám foto z vydařené  březnové metalové pařbičky :).

"Dreams often come true at the moment when you stop chasing them."

True or false ? ... Dunno. I think it´s 50:50 in my life.

... od Bouncing Souls. Jeden z těch songů, co mi po ránu cestou do práce zní ve sluchátkách, pozitivně naladí a nabíjí energií :)

The sounds of the city
Somehow they comfort me
On lonely mornings like this

Is someone out there like me?
Walking their own lonely street?
Walking their own lonely street?

The sounds of the city
Somehow they comfort me
On lonely mornings like this

This emptiness inside, loneliness I fear
In this pain I'm not alone
In this city that is my home
In this city that is my home
In this city that is my home

One lonely heart reaching out to you
One strength to see us through
And yell together this one goes out to you

We are not alone
In this city that is our home
In this city that is our home
In this city that is our home
In this city that is our home

Lyrics by The Bouncing Souls

Zatímco v okolí Prahy jsme si o zasněžené zimě mohli jen nechat zdát, na horách sníh je :). Tohle náš první sníh v letošní sezóně :)

Nedávno jsem se v jednom ze svých článků zmiňovala o tom, že rockeři či punk rockeři, chlapíci tolik drsní na svých show, bývají v soukromí často úžasní, svérázní ale přesto citliví tátové. Dnes jsem narazila na dokument, který, zdá se, tento můj názor potvrzuje.

Tátové punk rockeři :-).

Tenhle dokument bych si přála vidět celý.