Tak jo, teda...part I

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Tu poslední zkoušku, dějiny Skotska, Walesu a Irska (sev. Irska) jsem v pátek nedala, takže tento pátek znovu... ať dělám co dělám, mám pocit, že mi do hlavy už žádné nové informace nelezou ...využiji svůj blog k tomu, abych si utřídila myšlenky...

Tak teda, jdu na to - pokud by někdo byl tak odvážný a moje poznámky četl a při čtení narazil na vážné faktické chyby, ať mi, prosím, dá vědět :-). Děkuji :-).

Skotsko

Původné osídlení: nejprve tzv. letní lovci, přicházeli jen v obdobích, kdy byly příznivé povětrnostní podmínky, časem, jak se oteplovalo, zůstávali nastálo- sběrači a lovci, žili v malých skupinkách

Keltové: Následovalo keltské osídlení – jednotlivé keltské kmeny, vyznávající podobné hodnoty, vytvářející podobné umění, podobný životní styl

Římané: AD 43 přicházejí Římané – dobyvatelé, v čele s generálem jménem Agricola, římské jednotky staví cesty, pevnosti, zakládají vojenské tábory a osady

AD 81 se Římané rozhodli dobýt Skotsko, daří se částečně, dobyli sice i sever, ale území se jim zdá neudržitelné, zůstávají na jihu, staví na obranu tzv. Hadriánovu zeď

Římané odcházejí cca AD 400

Rané říše: Během let se některé keltské kmeny (Římané se setkali zhruba s dvanácti a zanechali o nich první písemné zprávy, dále uváděné sjednocení se týká převážně severských kmenů) v rámci obrany sjednotily, vznikají tzv Piktové, na území dnešního Skotska vzniká několik království - Strathyclyde, Rheged, Northumbria, Goddodin, Bernicia ,sever a východ patří Piktům a vyvíjí se piktská kultura.

Západ Skotska obývají Gaelové, jejich území se nazývá Dal Riata

Zhruba v této době Vikingové přicházejí do Skotska.

Mezi 800 a 1300 našeho letopočtu králové a válečníci vytvářejí poprvé skotskou národnost

842 našeho letopočtu Kenneth MacAlpin převzal kontrolu nad královstvím Piktů,  poprvé dochází spojení velké části východního a západního Skotska pod jedním vládcem.

Spojením Piktské říše a Dal Riaty vzniká království ALBA.

Kenneth MacAlpin a jeho dynastie kontrolují celé Skotsko, králové bojují proti Vikigům na severu, Angly a Brity na jihu, a rebely na východě. Mimo jiné bojují i sami mezi sebou!

K Albě byla v 10. století připojena severní část království Northumbrie – tzv. Lothian včetně Edinburghu. Jižní část se stala součástí Anglie. Jako poslední byly ke Skotsku v 15. století připojeny Orkneje, Shetlandy a Western Isles.

The Wars of Scottish Independence were a series of military campaigns fought between the independent Kingdom of Scotland and the Kingdom of England in the late thirteenth and early fourteenth centuries.

The First War (1296–1328) began with the English invasion of Scotland in 1296, and ended with the signing of the Treaty of Edinburgh-Northampton in 1328. The Second War (1332–1357) began with the English-supported invasion of Edward Baliol and the "Disinherited" in 1332, and ended in 1357 with the signing of the Treaty of Berwick. The wars were part of a great national crisis for Scotland and the period became one of the most defining moments in the nation's history. At the end of both wars, Scotland retained its status as an independent nation. The wars were important for other reasons, such as the emergence of the longbow as a key weapon in medieval warfare.

Vytvoření personální unie mezi Skotskem a Anglií, 1603

Vytvoření personální unie mezi Skotskem a Anglií – 1603, James VI Skotský se stává po smrti Elizabeth I také Jamesem I Anglickým, tím dochází k vytvoření personální unie, k vytvoření království dochází až 1707, kdy vzniká společný parlament.

Garance Skotsku po spojení parlamentů – autonomie skotské církve Kirku, zachování skotského právního systému a vzdělávacího systému.

Jakobitská povstání

usilují o zrušení unie, tvrdí, že je pro ně ekonomicky nevýhodná, chtějí také svobodu ve vyznání a možnost zvolit si vlastního krále

Nedůležitější: 1715 a 1745

Jakobitské povstání 1715 : chtěli Jamese Edwarda Stewarta dosadit na skotský trůn – neuspěli

Povstání 1745 – stále volali po konci unie, stěžovali si na ekonomické podmínky a na to, že Skotsko na unii doplácí -  povstání brutálně potlačeno (definitivní porážka v bitvě u Cullodenu), další kandidát na samostatný skotský trůn Princ Charles neměl ve svém boji dostatečnou podporu.

Highland clearences

Osvícenství – poté, co Edinburgh přestal být hlavním městem, se většina kulturního dění přesouvá do Londýna.

Přichází období kulturní revoluce, je to doba vytváření nových teorií, jak chápat svět

Obnova: Osvícenství ve Skotsku se neomezovalo pouze na intelektuály, akademiky nebo bohaté, ale aktivně se zapojila i skotská církev, která se zaměřila na čtení Bible. To mělo za následek, že se Skotové na konci 18. století stali jedním z nejgramotnějších národů na světě. Lidé, kteří uměli číst a psát, mohli studovat nové myšlenky a koncepty a šířit je dále. Mezi nejvýznamnější skotské osvícence patří filosof David Hume, básník Robert Burns, ekonom Adam Smith, geolog James Hutton a profesor chemie Joseph Black.

 kolem roku 1750 vzniká nové kulturní hnutí – Edinburgh Enlightenment – představitelé:

David Hume – filosof, psal o fungování mysli a vnímání světa a náboženství – odmítal věřit v Boha,změnil ortodoxní náboženské myšlenky,  nepochopený v Británii, jeho myšlenky se úspěšně šířily ve Francii, psal také ekonomické a politické spisy.

Robert Burns

–básník, často je nazýván skotským národním básníkem

ekonom Adam Smith – vystudoval univerzity v Glasgow a Oxfordu, profesor Moral Philosophy, An Enquiry into the Nature and Cause sof the Wealth of Nations – jedna ze světově nejpodstatnějších politicko – ekonomických knih, neoblíbený mezi socialisty.

Rozdělení církve

Rozdělení církve -druhou hlavní změnou, ke které v polovině 19. století došlo, bylo rozštěpení skotské církve v roce 1843 na skotskou církev (Established Church of Scotland) a svobodnou skotskou církev (Free Church of Scotland), do které přešlo kolem 40% duchovenstva a třetina kongregací a která si rychle vybudovala vlastní kostely a školy. Tím ale štěpení neskončilo. V roce 1847 ve Skotsku vzniká třetí církev – sjednocená presbyteriánská církev (United Presbyterian Church), která se zformovala z několika skupin, jež se od Church of Scotland odštěpily v polovině 18. století. Rozštěpení církve mělo velký vliv na společnost, neboť do oblastí, které dříve byly výlučně v pravomoci církve – zejména péče o chudé – se dostal stát, a tak se vliv církve ve společnosti do určité míry omezil.

Vznik Scottish Office 1885

Scottish Office 1885 - V roce 1885 byl toryovskou vládou premiéra Salisburyho ustaven Scottish Office. Do čela tohoto úřadu, jenž získal výkonnou moc nad Skotskem, se postavil skotský sekretář (Secretary for Scotland). Byl zodpovědný za problematiku vzdělání, zemědělství a rybolov, obchod (veškerý obchod, který se týkal Skotska) a místní správu. Členem britského kabinetu se však stal až o sedm let později, v roce 1892, a mohl tak, i když v omezené míře, ovlivňovat rozhodnutí vlády týkající se Skotska.

Home Rule

Home Rule - Vlastní návrh na Home Rule poprvé William Gladstone představil při své předvolební kampani v Midlothian v roce 1879, kdy hovořil o tzv. Home Rule pro všechny (Home Rule all-round neboli také devolution all-round) – tedy pro Irsko, Skotsko, Wales a Anglii. Cílem bylo vytvořit vlády v těchto zemích, ale za předpokladu, že zůstane zachována svrchovanost britského parlamentu. Další podmínkou bylo, aby Irsko nebylo zvýhodňováno oproti ostatním částem Británie. Přesto to byl právě sám Gladstone, který tuto podmínku porušil, když v roce 1885 představil pozměněný návrh na Home Rule, ve kterém přisoudil Irsku takové pravomoci, jež byly nepřijatelné pro ostatní části Spojeného království.

Projekt Home Rule all-round sice ztroskotal, ale myšlenka vytvořit samostatné vlády v jednotlivých oblastech Británie – především však v Irsku a Skotsku – zůstala nezapomenuta a prakticky od této doby se lze setkat s nejrůznějšími návrhy a projekty na vznik takových orgánů. Již v roce 1886 byla na podporu devoluční politiky ustavena první skotská asociace pro Home Rule (Scottish Home Rule Association). Jejím cílem nebylo odtržení od Anglie, nýbrž "zajištění národní rovnosti s Anglií". Tato organizace byla úzce spjata s Liberální stranou, ale mezi její zastánce patřili i politici z jiných stran. Přesto se jí nepodařilo nějakým významným způsobem prosadit změny ve vedení skotských záležitostí.

Skotská národní strana (SNP)

Devolution - limited local independence - devatenácté století - mnozí Skotové očekávají od Anglie pomoc a ochranu, zároveň se obávají ztráty skotské národní identity - 1886 Scottish Home Rule Association, 1921 the Scots National League - sjednocením těchto dvou skupin vzniká 1934 SNP, členové volají po naprosté nezávislosti.

1949 petice za Skotský Parlament

1953 Protesty proti korunovaci Elizabeth II of England

Tom Johnston

Referendum 1979 - referendum o limitované lokální nezávislosti, většina Skotů se rozhodla nevolit, báli se, že samostatné Skotsko neobstojí, nedokáže samo přežít

1997 nové referendum - po letech nepopulární politiky Skotové v referendu řekli ano lokální nezávislosti, 1998 britská vláda souhlasila s obnovou skotského parlamentu, zřízena skotská exekutiva s možností ovlivňovat zákony týkající sew daní, zdravotní péče, vzdělání, sociální oblasti, dopravy, zemědělství a životního prostředí.

 Nový skotský parlament se poprvé sešel v r. 1999, je za svou práci kritizován, někteří Skotové považují svůj Parlament za ztrátu peněz a času, někteří myslí, že by měl mít větší pravomoci, ale najdou se i tací, kteří jsou spokojeni

Zpět na hlavní stranu blogu