To je taková zajímavá věc - pokračování

...

(Anglie nejprve politika "zdravého zanedbávání", poté se ale začala do kolonií vměšovat, zásahy do hospodářství, politiky, osidlování půdy, např. Kolkový zákon – přímá daň → nesouhlas → 1773 Boston tea party → 1774 a 1775 1. A 2. Kontinentální kongres ve Philadelphii)

Dle přednášek z amerických dějin:

• 1763 po odstranění francouzského konkurenta si Británie ekonomicky podrobuje své americké kolonie
  
• 1763 zákon zakazující putovat na západ a usazování se za Alegenským pohořím(západně od pramenů řek vlévajících se do Atlantiku). Nechtějí divoké osidlování, chtějí půdu prodávat. Tento zákon není dodržován, dochází ke střetům.
  
• 1764 – 1775 Cukerný zákon - jsou vypsaná vysoká cla na vývoz cukru do Británie
  
• Zákon o kolkovném – tiskoviny vytištěné na území amerických osad musí mít britský kolek
  
• Synové svobody – spolek proti Britům, bojkotují britské zboží, bojkot získává velkou popularitu a vede ke zrušení zákona o kolkovném; zde se rodí kořeny uvědomování si americké identity
  
• 1767 Townshendovy zákony – zákony uvalující vysoké cla na dovoz zboží do Ameriky – sklo, papír, barviva a čaj, vyvolávají odpor Američanů, vznikají politické protibritské oprganizace – vznikají v Bostonu a okolí (Korespondenřní výbory), jeden z předáků je Samuel Adams, šíří se do dalších osad, znovu bojkot britského zboží
  
• Odvolání Townshendových zákonů – vyjma čaje;
• 1773 dochází k Boston Tea Party ; poměrně velká hmotná škoda a symbolické vyjádření odporu proti Britům; 1774 schváleny 4 zákony jako odpověď na Boston Tea Party;
  
• 1.

  Západní území připojeno připojeno ke Quebecku, sqatterstvím jsou porušeny zákony britské Kanady
  

• 2. Je uzavřen přístav v Bostonu až do chvíle, než bostonské úřady uhradí škody za zničený čaj a bostonské úřady zaručí, že se podobné incidenty nebudou opakovat
  
• 3. Britští úředníci na území kolonií nespadají pod americké soudy a zákony, jsou deportováni do Británie a jsou souzeni tam
  
• 1774 První kontinentální kongres, setkávají se zástupci osad, jednání o společném postupu vůči Británii
  
• Září 1774:Kongres je celkem umírněný, obrací se na panovníka, chtějí, že budou respektovat britská nařízení, ale chtějí parlamentní reformu a své zastoupení v britském parlamentu, je vyhlášen znovu bojkot britského zboží, slibují podporu státu Massachusets (stále se jedná o Boston), pomalu se rodí americká armáda
  
• Duben 1775: první ozbrojené střety mezi Američany a Brity u Lexingtonu a Concordu; byly zde vojenské muniční sklady, američtí milicionáři vychází vítězně, začíná válka o nezávislost
  
• Lokální války a střety
  
• Květen 1775 : 2. Kontinentální kongres, zástupci všech 13ti osad; projednávají fakt, že král odmítl jejich požadavky, milice se mění v armádu – George Washington vytváří armádu, je schváleno Prohlášení o nezávislosti a unii – 4. července 1775
  
• Válka za nezávislost trvá do roku 1781 Důvod, proč osadníci uspěli: Británie zůstala v izolaci, neměla podporu (spojence) Spojené státy mají spojence – Francii Komplikovaná logistika – válka na dálku Určitou roli sehrál i entusiasmus a vlastenectví 1781 bitva u Yorktownu, britský generál Cornwallis – kapitulace 1783 Pařížský mír 1783 i Britové uznávají existenci Spojených Států Amerických 1812 – 1814 II. Válka – až zde Britové uznávají existenci USA aniž by na ni někdo vyvíjel nátlak
  
• 1777 – ještě během války vznikají tzv. konfederační články – jednokomorový kongres
  
• Opatření, nařízení, vstupuje v platnost, pokud je schváleno devíti ze třinácti států
  

Spojené státy od vzniku nezávislosti k občanské válce

• Ústava z roku 1787 je platná dodnes – parlament dvoukomorový (sněmovna reprezentantů – nejpočetnější stát má nejvíce zástupců)
• (senát – každý stát má dva zástupce)
  
• Exekutiva – instituce prezidenta, ten má široké pravomoci
  
• 1. Prezident George Washington, hlavním městem se stala Philladelphia – až do roku 1800,
  
• 2. Pak vybudováno nové sídlo, Washington
  
• 3. Nejvyšší soud – soudce John Jay, nezávislá instituce na vládě a na parlamentu, navrhuje členy prezident a schvaluje parlament soudci jsou jmenováni doživotně, je jich devět

Dle přednášek z ústavního vývoje:

Prohlášení nezávislosti – (kniha strany 500 – 503) – hlavní autor Thomas Jefferson, text má dvě části – úvod a hlavní část Konec formuláře

• 1776 – Deklarace nezávislosti USA - představuje a ospravedlňuje důvody vedoucí kolonie k vyhlášení nezávislosti; hlavní autor Thomas Jefferson, klíčový text, brilantní formulace, přirozenoprávní základ,návaznost na učení filosofa Johna Lockea
  
• Články konfederace - 1777, ratifikace 1781 – Články konfederace, prvá americká ústava, spíše mezinárodní svaz, již při vzniku kritika, chybí centrální exekutiva, je pouze jednokomorový kongres (1stát = 1 hlas), neexistuje přímá daňová povinnost
• přijetí Nařízení o severozápadu 1787 (právní podklad pro vznik nových států – teritorium: 5000 svobodných plnoletých mužů → nárok na guvernéra, 60 000 svobodných plnoletých mužů → stát, právo ústavy, zástupce v kongresu)
• Sjednocení slabé → 1787 Philadelphia → Snaha o revizi, nakonec ale vznikla úplně nová ústava (ta vstoupila v platnost 1788 a platí dodnes)
• Ústava Spojených států amerických z roku 1787– federace, zdrojem jsou koloniální tradice, čerpá z děl evropských myslitelů (např. John Locke)
• pravomoci centra jsou tzv. vyjmenované moci (vypočtené) a vložené moci (to co je nezbytné k výkonu vypočtené, tedy vyjmenované moci)

-          Rigidní – pro změny musí být speciální většina obou komor + souhlas 3/4 států, dělba moci, checks and balances, suverenita lidu, federální právo > právo států, příslib o doplnění Listinou práv (The Billofrights)Ratifikace ústavy podmíněna Listinou práv (Bill of Rights) (str. 525)

-          Prostudovat jednotlivé dodatky!!!

• státy mají vyhrazené moci, tj. ty co nejsou v kompetenci federace, kompromisní (velké x malé státy – zastoupení v zákonodárných orgánech, sever x jih – zohlednění otroků pro poměrné zastoupení 3/5, federace x země – teorie mocí)
• VÝKONNÁ MOC – prezident (4 roky, jakoby přímá volba) + jím volená rada ministrů + viceprezident (ten zároveň předsedá Senátu)
• ZÁKONODÁRNÁ MOC – Kongres, 2 komory: Dolní komora House of representatives (2 roky, dle počtu obyvatel státu) a Horní komora The Senate (6 let, 2 za stát)
• SOUDNÍ MOC - JUSTICE – soustava soudů – okrskové, obvodní, nejvyšší, na federální i státní úrovni, nejvýše stojí Supreme Court of USA, neodvolatelní a volení soudci, ústavnost řeší celá soustava soudů (difuzní soudnictví, následná konkrétní kontrola, incidentní – může navrhnout tvrzenou neústavnost jen ten kdo je ohrožen na svých právech)
• Horizontální federalismus – vztah mezi státy, ty nemají vstupovat do svazků proti jiným státům, akceptace aktů druhého státu, stejné právní postavení občanů
• Federalisté vs antifederalisté vedou spor o ratifikaci ústavy, teprve pak bude ústava účinná, federalisté věděli, že potřebují souhlas 9 států ze 13, klíčová byla Virginie a New York, v čele federalistů (budoucích republikánů) stojí Alexander Hamilton; obhajoba a výklad ústavy - Listy federalistů
  
• Listy federalistů – 1787/8, série novinových článků, esejí, pro ratifikaci ústavy, obhajoba federalismu, komentář ústavy, Hamilton, Madison, Jay
• Spor federalisté X antifederalisté: F silné a obecné zmocnění prezidenta, koncepce velké federace, silná, ale limitovaná ústřední vláda, urbanizace, manufaktury (Hamilton), AF koncepce malé republiky, odmítání myšlenky centrální vlády, myšlenka ctnosti občanů a jejich angažovanost, ačkoliv AF nakonec neúspěšní, jejich požadavky zohleděny v Listině práv, pozdější republikáni (Jefferson, Madison)
• 1791 – The Bill of Rights / Listina práv: 10 dodatků, tvůrcem Madison - svobody, záruky v trestním procesu, zákazy krutých trestů, to co nenáleží centru, náleží státům - setkáváme se zde se svobodou náboženského vyznání, projevu a shromažďování
  
• 1803 – ústavnost hlídána obecnými soudy, difuzně, konkrétně, následně
• S x J – 1861 až 1865, odtržení J států federace, založení konfederace, občanská válka, J prohrál, znovuzačleněny do federace
• Teorie nulifikace – teorie že i státy jsou tvůrci ústavy, když federace překročí svá práva, mohou státy zákony nulifikovat/anulovat (prohlásit za neplatné), toho využily Virginie a Kentucky

·         Cyklus úprav ústavy

·         Strana federalistů a antifederalistů (začínají se označovat jako Republikáni – paradox, jsou to dnešní demokraté)

·         Zákon o pobuřování str.533

·         Rezoluce – 534 a dále

·         Volby 1800, k moci se dostává opozice, nástup Republikánů – Thomas Jefferson se stává prezidentem

·         Str. 537 – první inaugurační projev T. Jeffersona ,  tehdy ještě prezident nastupoval do úřadu v březnu

·         Bikameralismus, oslabení exekutivy

·         Pensylvánská ústava – vymyká se, je tu jednokomorový zákonodárný sbor, kolegiální exekutiva, je starší než ústava federální

·         Formování soudní moci, soudci jsou jmenováni se souhlasem senátu, supreme court – nejvyšší soud USA, má 9 soudců

·         Str 539 Hammiltonův esej o soudnictví

·         Marbury vs Madison

·         Otázka voleného soudnictví

·         Str. 567 Americká ústava je Američany velmi uznávána, občas je problém s interpretací (např. svobody projevu, změny v ústavě jsou velmi nesnadné,

·         Str. 623 , 624 problematika otroctví

·         Str 648 –případ Dreda Scotta z roku 1857

·         Str 653