Naše holčička má rytmus v těle. Pořád si něco prozpěvuje, jak slyší hudbu, tancuje do rytmu. Je také (společně s kamarádkami) velkou fanynkou seriálu H2O, stačí přidat vodu. S jejím citem pro hudbu patrně souvisí i cit pro cizí jazyky (angličtinu se ve školce i doma se mnou učí už dva roky a moc jí to baví a jde). Ale přejděme k tomu, proč o tom všem píšu. V poslední době jsem si všimla, že má snahu si prozpěvovat úvodní písničku ze svého oblíbeného seriálu. Zpívá tak, jak má písničku odposlouchanou. Některá slova pochytila správně, některá nahrazuje slovy, která si sama vymyslela a znějí podobně jako originál. Když už, tak už řekla jsem si a slíbila jsem Předškolačce, že jí se slovy pomůžu a naučím ji písničku zpívat tak, jak má být. Tedy... se slovy pomůžu, se zpěvem si bude muset poradit sama... svůj hudební sluch a smysl pro rytmus tedy rozhodně nezdědila po mně ... to spíš po tatínkovi ... :-) a tak si přidávám video, abychom se měly při naší "výuce" čeho držet .