... a jedu dál

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

• Historický nástin – v průběhu století přijímání teritorií za nové státy USA, vyhrocování sporů mezi S svobodnými státy a J otrokářskými státy → občanská válka, po vítězství S období rekonstrukce (znovuzačlenění J států do unice), rasová segregace, industriální rozvoj, 1917 – vyhlášení války Německu, vstup do 1.sv.v.
• Občanská válka – v průběhu narušení řádného fungování justice a právního systému země, po válce revoluční změny v právu, reakce na vznik zájmových skupin, právo už nemá za úkol jen rozvinout ekonomický potenciál země, ale i regulační funkci, snahy o sociální zákonodárství
• Zmizení hranice východ – západ, osídlení Z, s osadníky přichází common law, nutno korigovat představu o Z jako o prostoru "vně práva a pořádku", osadníci přinášeli dobré znalosti z práva vlastnického a smluvního, problémem oblast TP – vznik civilních stráží, členové "ve jménu bezpečnosti" vykonávali svou vlastní vůli
• Zvláštnosti západu – hornické zákoníky – ustanovení o záboru půdy pro těžbu drahých kovů, západní státy byly povolnější kodifikacím
• USA – kolik států, tolik právních řádů + jeden federální
• Vytvoření American Bar Association – odborná základna právníků na federální úrovni, reprezentativní organizace amerických právníků + nové právnické fakulty
• Soudnictví – změny: zvýraznění rozdílu mezi první a druhou instancí, přetížení soudů – zvýšení počtu soudců, specializované senáty, rostoucí profesionalizace soudů, omezení jurisdikce jednotlivých států a posílení federálních soudů
• Nejvyšší soud USA (Supreme court of USA) – další mocenské centrum, soudcovská legislativa, nejvyšší orgán zkoumání ústavnosti
• Federální úroveň – trojinstanční, na vrcholu stojí Supreme court of USA, soudci jmenováni prezidentem doživotně
• Úroveň států – trojinstanční, na vrcholu stojí Supreme court of "—"
• Civilní proces – Fieldův zákoník (NY 1848, útok na pozici common law, rozchod s dosavadní tradicí, místo mnoha žalob je jedna "civil action", čerpání z ekvity, rozšířil se i dál po USA i přes nesnadnost jeho přijímání – prý příliš racionalizovaný, malé sepětí s dosavadní činností soudů)
• Trestní proces – trestněprávní záruky dány Listinou práv, v praxi uplatňovány selektivně v závislosti na společenském postavení a rase
• Trestní právo – nullum crimen sine lege, přesto si souci ponechávají část oprávnění "nalézat právo", oživení zájmů o veřejnou morálku, kriminalizaci společenských jevů (prostituce, alkoholismu, hazardních her), profesionalizace policejních složek, institut podmíněného trestu a "převýchovných věznic", definice práva na sebeobranu, vznik soudů pro mladistvé
• Rodinné právo – mizí common law marriage jako neformální soužití muže a ženy, úprava věku, který je k uzavření sňatku potřebný, monogamie, trestání polygamie, právní postavení žen – zdůraznění ekonomické nezávislosti na muži, uvolnění striktního právního režimu ochrany věna
• Smluvní právo – respekt státní moci k svobodné dohodě stran
• Právo k půdě – zejména na Z – pokud někdo dlouhodobě a otevřeně okupuje cizí pozemek, následkem je i převod vlastnických práv
• Pracovní právo – opomíjená sociální problematika, stávky dělníků, "Fellow servant rule" – zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škody způsobené nedbalostí jiného zaměstnance, "o převzetí rizika" – již převzetím určitého typu práce i převzetí rizik s ní spojených, vyhnutí se odškodnit své zaměstnance

23B) Americký ústavní vývoj 1850-1918

• Historický nástin – v průběhu století přijímání teritorií za nové státy USA, vyhrocování sporů mezi S svobodnými státy a J otrokářskými státy → občanská válka, po vítězství S období rekonstrukce (znovuzačlenění J států do unice), rasová segregace, industriální rozvoj, 1917 – vyhlášení války Německu, vstup do 1.sv.v.
• Ústavněprávní vývoj – období největší krize, zásadní otázka rozsahu státní a federální moci a jejich poměru
• 1850 – Velký kompromis, zajišťuje další jednotu země i přes spory, Utah a Nové Mexiko přijaty do Unie, problém otroctví zatím neřešen, přijetí Kalifornie jako svobodného státu
• 1854 – Zákon o Nebrasce a Kansasu – obnovení sporů, zrušena zeměpisná hranice svobodných a otrokářských států, občané těchto teritorií si na základě hlasování mohli určit zda budou do unie přijati jako svobodný či otrokářský stát, mezi stoupenci a odpůrci došlo k bojům → reakcí je vznik republikánů podporující zákaz otroctví v teritoriích
• 1857 – případ Scott X Sanford, je otrok po návratu ze svobodného území stále otrokem? Řešeno před Nejvyšším soudem USA → rozhodl, že černí a ani jejich potomci si nemohou činit nárok na federální občanství a tudíž se ani soudit na federální úrovni, pokud by přišel pán o otroka, znamenalo by to porušení 5.dodatku ústavy že nikdo nemůže být zbaven svého majetku bez řádného soudu
• Občanská válka – J Karolína vystupuje z Unie, následná "první" secese dalších 6ti států → 1861 přijímají Ústavu Konfederace a následuje "druhá" secese dalších 4 států, připojení ke konfederaci → občanská válka, do 1865 kdy po bitvě u Gettysburgu vyhrává S, kapitulace J, znovuzačlenění do Unie
• Období rekonstrukce – znovuzačlenění J, oslabení států vzhledem k federální moci, série rekonstrukčních zákonů, následuje 1865 13.dodatek – osvobození otroků a zákaz otroctví v celé Unii, 1866 zákon o občanských právech (všechny osoby narozené v USA mají občanství USA a stejná práva – krom indiánů), 1868 14.dodatek – přiznání dvojího občanství narozeným nebo naturalizovaným osobám v USA, zákaz omezovat svobody a výsady občanů USA, rozhodování před řádným soudem, 1870 15.dodatek – federální/státní moc nesmí omezit volební právo občana USA
• 1896 Plessy vs. Ferguson - "odděleni, ale rovni" - budou odděleni, ale mít stejnou kvalitu (vzděláni, apod.)
• Ústavní vývoj na úrovni jednotlivých států – časté přijímání ústav, omezování ZM, vymezení ekonomické problematiky, J státy zakotvily dodatky o nadřazenosti bílé rasy (zákaz společné školní docházky a smíšených manželství – Tennessee)

• Ústava a ekonomický vývoj – státní intervence X laissez faire

• Historický nástin – 1.sv.v. → USA světová velmoc, 1929 hospodářská krize → Rooseveltův New Deal, 2.sv.v. → po útoku na Pearl Harbor zapojení do války, vítězí, Studená válka → USA x SSSR, válka ve Vietnamu (60. A 70.léta), antikomunismus
• Industriální a ekonomický rozmach, imigrace do USA, silní federální moc (vzájemné doplňování se státní mocí), nárůst výkonné moci (imperiální prezidentství, vznik nových ministerstev a agentur)
• Proměna úlohy Nejvyššího soudu USA – od podpory ekonomické oblasti k podpoře LP, 60.léta dosažení rasové rovnoprávnosti, dále povolení potratu (s jistými omezeními)
• Kvantitativní nárůst práva, vznik nových právních oborů, vliv na Latinskou Ameriku
• Americký institut práva 1923 – sdružení předních amerických právníků, cílem je zjednání větší právní jistoty, zefektivnění výkonu spravedlnosti, ochrana, systematizace a zjednodušení common law
• Uniform Commercial Act – vzorový zákoník obchodního práva, autory Llwelyn + americký institut práva, nejedná se o právo federální, ale byl přijat téměř všude
• Soudnictví – 1925 zákon o soudnictví (NS USA si sám rozhoduje, jaké případy bude rozhodovat), federální soudy rozhodují spory mezi občany různých států, ministerstvo spravedlnosti dbá na dodržování federálních zákonů a zastupuje USA v soudních sporech, úřad návladního (federální žalobce v trestních věcech, zastupuje USA v civilních věcech), poroty (soukromoprávní spory – nemusí být jednomyslné / veřejnoprávní spory – nutná jednomyslnost), v TP plea bargaining (přiznání → nižší trest)
• Obsazování soudců do úřadu – státní úroveň: volbou nebo guvernérským jmenováním se souhlasem HK státního zákonodárného sboru, federální: jmenován prezidentem na doživotí
• Civilní proces – 1938 Federální pravidla o civilním procesu (navazuje na Fieldův zákoník)
• Trestní proces – sepětí s ústavními právy jednotlivce, část ústavy Bill of rights jako "malý zákoník trestního řízení", propracování obsahu důkazního práva, u odvolacího soudu zkoumány jen právní pochybení
• Trestní právo – nárůst role federálního zločinu (FBI – Federal Bureau of Investigation), podmínečné odsouzení, podmínečné propuštění, ústup od souzení na dobu neurčitou (= větší právní jistota), tresty smrti v některých státech zakázány, v jiných ne, boj proti drogám, prostituci, terorismu atp.
• Rodinné a majetkové právo – ženská emancipace, koncepce rozvodu bez zavinění (stačí vůle jednoho z manželů), v dědickém právu nelze zcela vydědit manžela/ku, vlastnické právo chrání nájemníky, rostoucí význam autorského a patentního práva

• Ústava USA – The Constitution of the United States of America, základní zákon USA, popis struktury a organizace federativní moci (vlády) a dělby moci mezi federaci a jednotlivé státy (F – vypočtené a vložené, země – vyhrazené), během existence 27x měněna či doplněna dodatky (prvních deset dodatků = Bill of Rights, nejstarší dosud platná ústava (od 1788, nejnovější dodatek z roku 1992), rigidní (dodatky musí schválit ¾ států + obě komory federálního kongresu)
• Ústavní vývoj spjat s činností Nejvyššího soudu – hájil volnou hru tržních sil, ve 30.letech proti státní regulaci, v první polovině století konzervativní, od druhé poloviny obrat k občanským svobodám a lidským právům
• Legislativní činnost – dodatky (o federálních daních, přímé volbě senátorů, volebním právu pro ženy 1920, atd.)
• Ekonomicko-sociální vývoj a ústava – nikdo nemůže být bez řádného procesu zbaven života, svobody a majetku, možnost státní regulace ekonomického podnikání na základě veřejného zájmu (např. úprava pracovní doby žen – veřejným zájmem je zdraví ženy jako matky), poté hospodářská krize 1929 → zhroucení bankovního systému, konec mnoha korporací, uzavření továren, nezaměstnanost, názory o nutnosti státních zássahů pro nastartování ekonomiky → New Deal, první: nové instituce a pravidla pro podnikání, spolupráce odborů, podnikatelů a vlády v rámci "plánované ekonomiky", druhý: prohloubení sociálních reforem, podpora zaměstnanosti apod. → rce NS USA, nelíbí se jim zásahy de ekonomiky, Roosevelt se snažil změnit počet členů NS aby tam bylo míň konzervativců, to neprošlo, nakonec vyřešeno rezignacemi a úmrtími → jmenoval neodporující soudce → další kroky New Dealu NS USA podpořil (další sociální reformy)
• Ústavní vývoj v oblasti LP a OP a OS:
• Právo na soukromí – často diskutováno u NS USA (otázka potratů, antikoncepce, euthanazie, sterilizace, životního stylu), rozmnožování je základním právem člověka, zákony zakazující antikoncepci jsou neústavní a porušují právo na soukromí, uznání oprávnění ženy ukončit těhotenství do 3 měsíců od početí, na školách se nesmí provádět společná motlitba (každý má právo na svou víru), svoboda tisku (pokud nejde o zlovolné a nepravdivé informace) apod.
• Proces – rozšíření práv občanů USA i na úroveň státních soudů, důkazy které byly získány porušením Listiny práv, nemohou být u soudu předloženy (např. nepovolené odposlechy, domovní prohlídky), poskytnutí obhájce nemajetným, sdělení práv podezdřelému
• Rasová otázka – na J segregace a utlačování, násilí, omezení volebního práva, postupně zlepšování → školství oddělené ale rovné, studenti přijatí do bělošské školy nesmějí být dále segregováni (ale např. indiáni necitlivě asimilováni, práva asiatů omezována), Warrenův soud – aktivní rozvíjení občanských svobod, podpora snah černochů, konec segregace (Zákon o občanských právech a zákon o volebním právu 1964/5, zákaz rasové diskriminace, ve veřejných zařízeních a zaměstnání, konec diskriminace ve volebním právu) → afirmativní akce: pozitivní diskriminace, vyrovnávání (zvýhodněný přístup v oblasti práce a školství, tvrdí se že to narušuje barvoslepost ústavy a zavádí diskriminaci bělochů)
• Reakce na komunismus – Smithův zákon zakazující násilné svržení vlády
• Diskriminace žen – souvisí s afirmativní akcí, ženy s lepšími předpoklady na zisk pozice ji mají získat před méně schopným mužem, zákony o sexuálním obtěžování
• Ústavní vývoj na úrovni jednotlivých zemí – ovlivněno rozhodnutím NS USA, značná část federativní Listiny práv je závazná i pro státy, 12.států ve 20.st. přijímá nové ústavy, pro pět z nich je to ústava první, místní nejvyšší soudy často směřují rozhodnutí NS USK

Zpět na hlavní stranu blogu